Chmelnice

FACEBOOK TWITTER GOOGLE+

Pěstování chmele na území dnešní České republiky je doložené již v 11. století. Nejstarší písemné zprávy o pěstování chmele v Kadani lze věrohodně ověřit až ve 14. století. Nejprve se pěstovala chmelová réva zaváděním na rostoucí stromy, kde se později chmelové hlávky i česaly. Za nejdelší již kulturní způsob pěstování lze však považovat až pěstování na tyčích. Pěstitel chmele na jaře vykopal železným průbojem 60 až 70 cm hluboké jámy a zarazil k révě tyče. Chmel se pak zaváděl na tuto tyč. Protože při větru docházelo k odklonu révy začaly se rostliny vyvazovat. Nejprve to bylo slámovým povříslem a později pomocí provázků. Jakmile chmelové hlávky dozrály, bylo nutné tyče vytáhnout. Chmel se česal přímo na chmelnici nebo při nepřízni počasí se tyče i s révou naložily na povoz a převezly do stodoly, kde se následně hlávky očesaly. Tyče se později uložily zpátky na chmelnici. Buč se postavily do jehlanu nebo podélně na trámky aby nehnily. Na jaře se namořily nebo zkrátily podle zahnívání. Tyče se používaly co nejužší asi 6 - 9 metrů dlouhé. Nevýhodou tohoto způsobu pěstování chmele byla vysoká potřeba času, fyzicky náročná práce a nedostatek dřeva.

Po téměř tisíciletém způsobu pěstování chmele se začal chmel pěstovat na drátěnce. Tento způsob pěstování chmele můžete vidět na žatecku i dnes.

Chmelnice v zahradě františkánského kláštera v Kadani, je dnes již jedinou ukázkou pěstování chmele na tyčové konstrukci v naší republice. V Čechách byla poslední tyčová chmelnice zrušena kolem roku 1955. Na Moravě kolem roku 1980. Kadaňská chmelnice byla nově vystavěna v roce 1999 jako ukázka dnes již historického způsobu pěstování chmelové révy. Chmelnice je využívána pouze k ukázce ručního pěstování chmele, k dekoraci a v posledních letech i k vědecké činnosti. Již několik roků je zde používáno k pěstování minimálního množství chemických přípravků. K hubení svilušky chmelové se používá populace dravého roztoče a k hubení mšic dravá slunéčka. Odrůdy zde pěstované jsou klasické ozdravěné Osvaldovy klony číslo 31, 72 a 114 a dále hybridní odrůdy Bor, Sládek a Premiant. Na chmelnici je vysázeno celkem 210 hlav chmelové révy. Celková plocha je 500 m2. Chmelnice je zaregistrována v ÚKZÚZ v Žatci.

Do roku 1965 stály chmelnice s drátěnou konstrukcí i na ploše sídliště „B“ a „C“ v Kadani, v Rokli, Hradci u Kadaně v Tušimicích a podél řeky Ohře. Poslední hospodářsky významná chmelnice o výměře 5 hektarů stála u školního statku Jezerka. Ta byla zrušena roku 1979. V současné době jsou na Kadaňsku jedinou chmelařskou obcí Libědice a Chbany. Osázená plocha u Čejkovic dosahuje výměry téměř 3 hektary.

V těchto dnech bude požádáno o zpětné zařazení mezi chmelařské obce pro město Kadaň, kde je zaregistrovaná tyčová chmelnice a obec Chbany, kde jsou vhodné plochy pro pěstování chmelové révy.

Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

Neoficiální stránky města Kadaně a Kadaňska | Provozovatel: Městský úřad Kadaň| Prohlášení o přístupnosti
Vedoucí projektu: Jindřich Rebec | © 2010 - 2019 Blig s.r.o.