úvodní strana Turista  ›  Historie města a regionu ›   Historie ›  Historie města Kadaně

Historie města Kadaně

Historie města Kadaně

FACEBOOK TWITTER GOOGLE+

Osídlení kada ňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. - 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7. - 6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př. Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako "zářící ohe ň". Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany.

První doklady o osídlení kada ňského okolí ve středověku spadají až do konce 11. a první poloviny 12. stol. (Úhošťany, Lomazice, Kralupy u Chomutova). Někdy v této době vznikla u brodu přes Ohři i důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 12. století zde začal působit rytířský řád johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinu z 23. dubna 1186 i celou zmíněnou osadu. Z iniciativy českého krále - Václava I. nebo Přemysla II. Otakara - byla Kadaň povýšena na královské město. Vznikl zde královský hrad a minoritský klášter s kostelem sv. Michaela. Johanité si podrželil farní práva nad novým městem a vystavěli pozdější děkanský kostel Panny Marie (dnes Povýšení sv. Kříže).

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346-1378) zažilo město velký rozkvět, podnícený zřejmě opravami po ničivém požáru roku 1362. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy. Při svém prvním kada ňském pobytu ve městě potvrdil Kadaňanům 29. května 1367 konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže (14. září). Když zde pobýval podruhé, povolil 8. září 1374 "obyvatelům města Kadaně zakládat vinice kolem města, jak to činí obyvatelé pražští". Karlův syn a nástupce Václav IV. (1378 - 1419) potvrdil městu otcova privilegia a krajskou soudní pravomoc ponechal kada ňským purkrabím. Na jaře 1421 bylo město dobyto pražany a stalo se součástí pražského městského svazu. Kolem 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy. Kadaňské obyvatelstvo se statečně bránilo, ale mohutné přesile nemohlo odolat. Druhá polovina 15. století se odehrála ve znamení vlivu šlechtického rodu Lobkoviců. Dne 10. srpna 1469 byl kada ňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal na téměř padesát let pánem celého města. Tomuto mocnému velmožovi vděčíme za vybudování františkánského kláštera, kde je i pohřben.

Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiniánský mnich Martin Luther. Koncem června 1534 se Kadaň stala místem setkání římského a českého krále Ferdinanda I. s předními politiky Svaté řÚe římské ve věci Uzavřené politické dohody vstoupily do dějin pod názvem „Kadaňský mír“. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 proběhly také v Kadani a okolí konfiskace majetku a násilná rekatolizace převážně utrakvistického (luteránského) obyvatelstva. Během tzv. třicetileté války (1618 - 1648) byla Kadaň několikrát vydrancována cizími i domácími vojsky. Války o rakouské dědictví přinesly v polovině 18. století nové útrapy. Dne 14. října 1742 se u Františkánského kláštera na předměstí Kadaně strhla bitva mezi nepřátelským francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie, v níž byli Francouzi poraženi. Roku 1746 v Kadani znovu hořelo. Po požáru byla řada soukromých i veřejných budov obnovena a přestavěna péčí kada ňského architekta Johanna Christopha Kosche. Dne 2. května roku 1750 vydala císařovna Marie Terezie rozkaz k přebudování pustnoucího kada ňského hradu na kasárny. Jeho přestavba pro vojenské účely trvala do roku 1755. Dne 14. října 1779 navštívil svobodné královské město Kadaň císař Josef II.

V letech 1803 – 1823 působilo v piaristické koleji, bývalém klášteře minoritů, historicky první kada ňské gymnázium. Město Kadaň se 1. února 1850 stalo oficiálně sídlem okresního úřadu, a tedy centrem politického okresu, sahajícího od krušnohorských Vejprt po Jese ň v Doupovských horách. V roce 1904 se Kadaň lokální železnicí připojila k vybudované síti Buštěhradské dráhy (Praha – Chomutov – Cheb).

Dne 4. března 1919 došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi československým vojskem a německými obyvateli, kteří demonstrovali za svá práva na národnostní sebeurčení. Výsledkem bylo 25 mrtvých a několik desítek zraněných.

Při parlamentních volbách roku 1935 zaznamenala drtivé vítězství Sudetoněmecká strana. Kadaň byla německou armádou obsazena dne 5. října 1938. Kadaňsko se stalo součástí nové územní jednotky německé řÚské správy - Sudetské župy. Š˜ada sudetských Němců vystřízlivěla z vítězného opojení roku 1938. Byla vypálena židovská synagoga, mnoho židovských rodin pak nalezlo nelidskou smrt v koncentračních táborech. Koncem války se hospodářská situace zhoršila. Dne 8. května 1945 pronikla do Kadaně sovětská (ruská) Rudá armáda. Náš kraj se vrátil do prastarého svazku českých zemí. V Kadani byla zavedena česká správa. Desítky tisíc německých obyvatel Kadaňska byly vyhnány či organizovaně vysídleny do okupačních zón poraženého Německa. Kadaň a tehdejší kada ňský okres byly postupně osídlovány novým obyvatelstvem ze všech koutů českých zemí a Slovenska i krajany z Volyně a Vídně. Pokusy o demokratickou obnovu Československa byly nadobro zničeny roku 1948, kdy stát opanovala komunistická strana se svou totalitní ideologií. Teprve od roku 1989 se v naší republice i v našem městě pokoušíme vytvářet znovu společnost svobodných občanů. V Kadani, v tomto kdysi královském městě, žije dnes pestrá národnostní pospolitost - Češi, Slováci, Němci, Ukrajinci, Maďaři, Romové, Vietnamci...

Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách radnice, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny expoziční prostory, kde se od roku 1993 pravidelně konají výstavy.  Dřívější název byl galerie Pod Věží, od ledna 2002 Městská galerie Karla Havlíčka a v současné době nese název galerie Josefa Lieslera. Turistické informační centrum sídlí na pěší zóně v historické budově domu č.7. Součástí turistického informačního centra je galerie Karla Havlíčka a galerie MPR. V roce 1993 založilo město Kadaň novodobou tradici a to Císařského dne na počest návštěvy císaře Karla IV. V Kadani v roce 1367.

Mezi významné kulturní památky patří: Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, farní (děkanský) kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalý špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kada ňský hrad, barbakán (předbraní) Žatecké a věž Mikulovické brány, městské opevnění, radnice a další (vizte dále oddíl Památky města Kadaně)

Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

Neoficiální stránky města Kadaně a Kadaňska | Provozovatel: Městský úřad Kadaň| Prohlášení o přístupnosti
Vedoucí projektu: Jindřich Rebec | © 2010 - 2017 Blig s.r.o.